|
Já a Jawa
Předem tohoto povídání upozorňuji, že nejsem žádným sklaním motorkářem, ale
hlavně fanouškem motocyklů Jawa.
Tak jako každý z dnešních čtyřicátníků, kdo chtěl v 15 letech na alespoň
malém motocyklu i já jsem začínal na pionýru, v mém případě zcela nové Jawě
20. Najezdil jsem na něm tisíce kilometrů, až 300 km denně, často po dálnici
a vždy bez nejmenší poruchy. Někdy ve věku 18 let jsem ve vedlejší vesnici
koupila za 1500,- Kčs již větší motocykl Jawu 250 „pérák“. Byl ve velmi
dobrém a původním stavu, od 1. majitele. Na tomto motocyklu jsem za více než
20 let najezdil snad 100 000 kilometrů a opět, vždy bez poruchy. Mnohdy až
500 km denně, na dovolenou s manželkou, spacáky, brašnami, a vším, co
„pérák“ uvezl, přetížený, do NDR, do NSR, vždy spolehlivě, bez obav. Byl
konec 80. let a já už věděl, že Jawa je značka, jejíž motocykly nezklamou.
Protože jsem jezdil hodně, „pérák“ se mi zdál slabý a já chtěl to nejlepší,
co tehdy na našem trhu bylo Jawu-350. Na novou nebylo dost financí, tak jsem
koupil starší Jawu 350-Californian. Nebyla to dobrá koupě. Californian
zlobil, neustálé seřizování zapalování a menší poruchy mě donutily k tomu,
že jsem ho brzy prodal a na Californiana jako na jedinou Jawu nevzpomínám v
dobrém. Dál jsem sedlal více už 40 let staršího, ale spolehlivého „péráka“,
kterého jsem při koupi Californiana naštěstí neprodal.
„Pérák“ se „dožil“ 50 let, a to v plné svěžesti, téměř denně mě vozil.
Přesto jsem začal uvažovat o něčem silnějším, i proto, že „pérák“ si
zasloužil odpočinek. A co mohlo přijít? Jedině Jawa. Koupil jsem proto Jawu
350-634 z roku 1981, dal ji do pořádku a nějaký čas jezdil. Koncem roku 2003
mě nějak omrzelo sedlat starší stroje, 634 jsem prodal a na jaře 2004 koupil
novou Jawu – 350 „Basic“. Ten i přes počáteční
problémy je pro mě dostatečně silný a rychlý motocykl, navíc jednoduchý
motocykl. A jezdím na něm rád, do loňska i na srazy. Je to něco jiného než
„pérák“, ten je ale opravdu pohodový. A když člověk může střídat dvě Jawy,
je to radost…
Kromě motocyklů
 mě zajímají i auta, ale ne současná, nýbrž veteráni. Mám
doma tři Škodovky ze 30. až 60. let. Jsme Češi, a tak kromě Jawy je má
oblíbená značka Škoda. Jezdit populárem z 30. let je nesrovnatelně hezčí,
než třeba dnešním Opelem či Toyotou. Japonci mimochodem jsou pro mě tabu.
Vždyť kde byli, když naše Jawa vyhrávala například Šestidenní? Rád jezdím i
na kole a věnuji se genealogii, což je hledání předků a sestavování
rodokmenů.
Pokud máš Jawu nebo ČZ, Bydlíš na Pelhřimovsku nebo v okolí a rád jezdíš,
ozvi se. Cestování ve více lidech, je přeci jen jiné, než když člověk jezdí
sám. A navíc – rozmnožíš řady Jawistu či Jawáků (jak kdo chce) v naší
oblasti.
Tel: 728/98 72 54
|